Lipka s žížalami

Program „Jak sedlák k žížale přišel“ začal pohádkovým příběhem.
Po svačině se děti o žížalách dozvěděly některé zajímavosti. Věděli jste, že …
Na světě žije přes pět tisíc druhů žížal! Jsou dlouhé, tlusté, krátké, barevné, …
U nás můžete potkat kolem padesáti druhů. Přední část žížaly je užší a vybíhá v hmatový prstík, který pomáhá žížale při orientaci. Zadní část je naopak zaoblená. Na těle má i takzvaný opasek. Zadeček žížaly je od opasku více vzdálen, než konec, kde má ústa. Tak tedy bezpečně poznáte, kde má žížala „hlavu“.
Potom už jsme si žížaly užívali naživo a zblízka.
Nejprve žížaly ve vermikompostéru dostaly svačinu.
Žížalu si děti opatrně vytáhly a na papíru ji pozorovaly.
Pomocí vody ji udělaly cestičku, aby lépe viděly, jak se pohybuje.
Poslouchali jste někdy, jestli žížala při lezení po papíru šustí? My ano!
Pod mikroskopem děti pozorovaly žížaly v různých vývojových stádiích.
Venku jsme žížaly hledali v kompostéru.
V lese si děti hrály na žížaly při hrách a honičkách.
Hmatovým prstíkem (rukou v ponožce) rozeznávaly to, čím se žížaly živí.
Putování potravy, trávicí trubicí v těle žížaly, byla další zábavná aktivita.
Produktem trávení žížal jsou hutné černé hromádky hlíny, které často najdeme na trávníku.
FOTOGALERIE