Genetická metoda čtení a psaní v 1. ročníku

Přečtěte si, proč jsme se rozhodli pro tuto metodu.

Proč jsme se rozhodli učit děti číst a psát pomocí GENETICKÉ METODY:

  • Je to metoda přirozená, většina dětí se umí při nástupu do školy podepsat velkým tiskacím písmem. Děti znají některá velká tiskací písmena, o tento typ písma se děti předškolního věku přirozeně zajímají.
  • Je to metoda jedné náročnosti – na počátku školního roku (září – říjen) se děti učí pouze tvary velkých tiskacích písmen, nepletou se jim tedy s tvary malého tiskacího písma a psacího písma.
  • Dětem se rychle naplní touha po čtení a psaní – v září čtou a píšou slova, na konci října čtou krátké vzkazy ve větách, zapisují v krátkosti své myšlenky, píší vzkazy.
  • Prioritou v této metodě je čtení s porozuměním.
  • Není to metoda nová, vychází z dlouholetých zkušeností – byla běžně používána při výuce čtení a psaní už v předválečném období postupně až do roku 1951. V tomto roce byla zakázána a v rámci jednotné školy byla povolena pouze jediná metoda výuky čtení a psaní a to metoda analyticko-syntetická (slabičná).

Více informací k metodě genetické výuky čtení a psaní:

Žáci 1.ročníku se učí číst a psát pomocí genetické metody. Jde o metodu, která vychází z velkého tiskacího písma, postupně prolíná do malého tiskacího (tím se jen čte, nepíše) a nakonec přechází v poznávání psacích tvarů písmen. Nespornou výhodou je, že se dítěti nepletou tvary jednoho písmene. Například písmeno „e“ zná zpočátku jako „E“ a ne jako čtyři různé

Genetická metoda čtení a psaní vychází z velkého tiskacího písma proto, že jeho tvary jsou nejjednodušší (složené z přímých čar a oblouků), pro dítě nejpřirozenější. Už pomocí něj zaznamenává žák v prvních týdnech školní docházky své myšlenky ve slovech, větách. Tato metoda totiž umožňuje respektovat individuální tempo žáka. Důležitou součástí genetické metody je příprava sluchové analýzy a syntézy slov (první a poslední písmeno, písmena uvnitř slova). Hry rozvíjející sluch probíhají současně s poznáváním všech písmen velké tiskací abecedy. Dítě pak zaznamenává slova podle úrovně své sluchové analýzy a syntézy slova. Například slovo koza může v počátcích zaznačit jako: KA (první a poslední písmeno), KZA (slyší i jedno z výrazných prostředních písmen), KZOA (slyší všechna písmena, jen pořadí vnitřních ještě nerozliší), …, KOZA.

Psaní a čtení je podpořeno obrázky, oblíbené je tzv. obrázkové čtení (psaný text, v němž jsou některá slova nahrazena obrázky) – dostupnost v různých dětských časopisech. Při učení se genetickou metodou čtení a psaní vychází žáci od nejznámějšího (jmen v rodině, třídě, zvířat, ..) a nejjednoduššího (třípísmenná slova – PES, RAK, LES). Postupně je sluch natolik rozvinutý, že dítě začne číst i psát dlouhá slova. Čtení probíhá hlasitě po písmenech, ne po slabikách. Aby dítě mohlo slovo přečíst (spojit jednotlivá písmena v celek), je potřeba, aby znalo jejich význam. Už v tomto okamžiku se učí číst s porozuměním. Hlasité čtení se časem mění ve čtení očima. Je-li už znalost písmen a schopnost je rychle pojmenovat dobře vyvinutá, dítě přejde v plynulé čtení.

Častou obavou rodičů i pedagogů bývá, zda se dítě stihne během 1.ročníku naučit číst i psát psacím písmem. I když genetická metoda umožňuje respektovat individuální tempo žáka, zpravidla platí, že na čtení malého tiskacího písma přechází převážná většina dětí během listopadu – prosince. Od počátku školního roku prochází žák uvolňovacími cviky, takže ruka je v období prosinec- leden velmi dobře připravena chopit se psacího písma. Žáci jsou pak běžně schopni osvojit si 3-4 nové psací tvary týdně. Koncem školního roku pak píší a čtou věty, kterým rozumí, sami je vymýšlí. Své okolí již od brzkého začátku mohou potěšit různými psanými vzkazy nebo příběhy.